Sója: která pomáhá a která škodí? Poznáte to jednoduše

Sója: prospívá, nebo škodí? Sóju dnes používáme především jako náhražku masa. Ale je to zdravé?

Ještě nedávno nás internet i výživoví poradci přesvědčovali, že se bez sóji na talíři neobejdeme. Dnes už tak optimističtí nejsme. 

Po dlouhou dobu jsme sóju považovali za takřka dokonalou náhražku masa. Ženy ji nutily mužům, rodiče dětem a lékaři ji doporučovali jako všelék — údajně měla chránit srdce nebo pomáhat ženám v přechodu.

Sója nás okouzlila především svým vysokým obsahem bílkovin s takřka kompletním spektrem aminokyselin. Ovšem dnes už víme, že to není tak jednoduché.

Sójové „maso” není skutečná sója

Sója na naše stoly pronikla relativně pozdě, až v průběhu 90. let. Možná i kvůli tomu jsme se s ní nikdy nenaučili správně pracovat a hromadně jsme podlehli kouzlu nejrůznějších sojových kostek, plátků nebo granulátů. Sójový protein je navíc levný a trvanlivý polotovar a jako takový se dnes přidává do mnoha dalších výrobků.

V Asii se sójou zacházejí zcela jinak než my

Při tom všem jsme udělali zásadní chybu. Nevšimli jsme si, že jde ve skutečnosti o špatně stravitelnou hmotu, kterou naše tělo nedokáže využít, navíc plnou rizikových látek, a to ať už jde o sójové „maso”, mléko, mouku, nebo o tofu a nejrůznější potraviny s přídavkem surové sóji.

V čem je problém? Sója, která se dostává na naše stoly, toho má se sójovými výrobky v místě jejich původu, tedy v Asii, společného jen málo. Hlavní rozdíl spočívá v procesu takzvané fermentace.

Kouzlo jménem fermentace

Právě fermentace znamená rozdíl mezi špatně stravitelnou evropskou sójou na jedné straně a mezi sójovými výrobky, které jsou bohatým zdrojem bílkovin i dalších látek, na straně druhé.

Zjednodušeně řečeno jde o proces, který příznivě upravuje chemickou povahu jídla. Nejen, že jídlo konzervuje, ale také zlepšuje jeho stravitelnost a zvyšuje obsah živin a enzymů. Fermentovaná sója tak je bohatým zdrojem bílkovin, probiotik a v našich podmínkách i vzácného vitamínu K2.

Po kterých sójových výrobcích tedy sáhnout? Tady jsou zdravé varianty sóji:

Tempeh

Tempeh si zamilují i zatvrzelí odpůrci granulátové sóji

Zatímco v oblasti Indonésie platí za tradiční jídlo, v Česku je tempeh potravinou poměrně neznámou. A je to škoda. Jde o pochoutku, kterou obměkčíte i strávníky, kterým běžná „evropská” sója nevoní.

Tempeh seženete uzený, smažený, marinovaný i přírodní. Obvykle připravuje při teplotě do 40 stupňů Celsia.

 

Miso

Tradiční miso pasta je fermentovaný produkt ze sójových bobů, rýže a pšeničné nebo ječné mouky. Oceníte ji především při přípravě asijských polévek, ale i jako přísadu do nejrůznějších dipů, zálivek nebo pomazánek.

Natto

Sojové boby natto si zatím cestu na naše stoly příliš nenašly. Někoho odrazuje jejich specifický odér podobný olomouckým tvarůžkům, ale pokud si cestu k nattu najdete, odvděčí se vám především bohatým obsahem vitaminu K2. Právě vitamin K2 se velice významně podílí na prevenci osteoporózy.
Předchozí článek:
Brokolice může chutnat každému. Rady, jak ji vařit i vybírat
Další článek:
Velikonoční zvyky v kuchyni. Odkud se vzal beránek, mazanec nebo nádivka?