Zachraňte svá střeva. Vláknina v potravinách, to nejsou jen jablka

Zatímco s dostatečným příjmem sacharidů, bílkovin a tuků většina z nás z nás nemá problém, vláknina, to už je trochu smutnější příběh. Přečtěte si, proč by vás to mělo trápit a co s tím dělat.

Představte si své tělo jako dokonale fungující stroj - stroj, v němž bílkoviny fungují jako základní součástky, sacharidy mu dodávají energii a tuky zajišťují přepravu jednotlivých součástek. V takovémto stroji je role vlákniny nenahraditelná: slouží jako vysoce funkční úklidová četa.

Nerozpustná vláknina totiž - zjednodušeně řečeno - ředí odpadní látky, které vznikají při trávení v tlustém těle, aby pak mohly snadněji opustit tělo. Vláknina tak usnadňuje trávení a zároveň slouží jako účinná prevence rakoviny tlustého střeva.

Napadlo vás někdy, proč právě Česká republika drží ve výskytu karcinomu tlustého střeva smutný světový prim? Můžeme diskutovat o nekvalitních uzeninách a vysokém množství masa, které se objevují na českých stolech, nesporné ovšem je, že malý příjem vlákniny na tom má svůj podíl.

Doplňovat vlákninu totiž není nic jednoduchého. Zdravý člověk jí potřebuje přibližně 30 gramů denně, s jedním jablkem přitom do sebe dostanete pouhé 3 gramy vlákniny.

Samozřejmě to neznamená, že abyste byli zdraví, musíte spořádat 10 jablek denně. Ve skutečnosti je mnohem jednodušší - chcete-li svou dodržovat optimální vlákninovou bilanci, řiďte se těmito radami.

1. Nahraďte bílé pečivo celozrnným

Ve srovnání s bílým pečivo obsahuje to celozrnné přibližně trojnásobné množství vlákniny. Celozrnná mouka se vyrábí jak z pšenice, tak z jiných obilovin, od té klasické „bílé“ se ale zásadně liší – při jejím mletí nedochází k odstranění vnější části zrna jako u mouky bílé.

-> ČTĚTE TAKÉ: Bílá mouka = bílý jed? Jak se z mouky stal nenápadný zabiják

Celozrnné výrobky jsou proto bohaté na minerální látky, vitaminy a vlákninu. Jako bonus mají i nižší glykemický index, a my po nich nejsme tak brzy hladoví jako po výrobcích z klasické mouky.

Mimochodem, máte-li děti, buďte s celozrnnou moukou opatrní. Dětský organismus má oproti dospělému tělu přibližně jen šestinovou potřebu vlákniny – vyšší příjem ho nadměrně zatěžuje. U dětí do 10 let tedy s celozrnnou moukou raději šetřete a zařazujte ji pomalu a v menších dávkách.

2. Místo šťáv sáhněte po čerstvém ovoci

Na ovocných šťávách samozřejmě není nic špatného - tedy pijí-li se s mírou (pamatujte na to, že kromě vitaminů obsahují i vysoké množství cukrů). Problém ale je v samotném procesu vyroby džusu.

Vláknina se totiž nachází v dužině plodu, který při odšťavování míří do koše.

3. Dejte šanci luštěninám

Jsou zdravé, levné a chopí-li se jich šikovný kuchař, můžou chutnat skutečně výborně. Kromě vlákniny jsou i skvělým zdrojem bílkovin a sacharidů, minerálních látek a některých vitaminů.

Nejste-li na luštěniny zvyklí, buďte s nimi zpočátku opatrní. Někteří lidé si stěžují, že jim luštěniny střeva pročišťují až příliš, proto je dobré začínat s nimi opatrně a vyzkoušet, co vaše tělo snese.

-> ČTĚTE TAKÉ: Cizrna, zázrak za pár korun. A jde to i bez nadýmání

4. Místo knedlíků zařaďte rýži nebo brambory

Mnoho lidí tyto tradiční přílohy podceňuje. A je to škoda. Jak brambory, tak některé druhy rýže (například hnědá rýže nebo populární basmati) jsou vynikajícím zdrojem vlákniny.

Považujete-li se za experimentátory, vyzkoušejte i netradiční přílohy jako bulgur, pohanku nebo třeba otruby.